close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bungee Jumping

9. prosince 2006 v 15:36 | Vanish |  Adrenalin
Bungee jumping Bungee jumping je volný pád na pružném laně z výšky několika desítek metrů. Moderní adrenalinový sport, který si od 80. let získává stále větší oblibu po celém světě. Jde o dobrodružství, vzrušení a překonání strachu, jehož největší nápor přichází v posledních minutách a vteřinách před seskokem. Vyjedete na mobilní jeřáb nebo stojíte na mostu, instruktor vás přivazuje a vy máte čas se podívat dolů, do prostoru, kam za chvíli budete padat. Západní civilizace objevila bungee jumping v roce 1950 díky expedici National Geographic v Melanésii. Domorodci na ostrově Pentecost v souostroví Vanuatu vztyčili skokanskou věž, z níž se vrhali dolů, přivázáni za liánu. Tento rituál se vyvinul z legendy o ženě, která na útěku před zlým manželem vyšplhala na strom a přivázala si ke kotníkům liánu. Muž vylezl za ní, ale než ji stačil chytit, vrhla se dolů. Manžel skočil za ní a zabil se, ona vyvázla. Ze skoků se stal rituál, jehož se ale mohou zúčastňovat pouze muži a jenž má domorodcům zajistit hojnou úrodu. Prvním cizincem, který si bungee jumping vyzkoušel, byl v roce 1970 Kal Müller, další reportér National Geographic. Svůj skok do detailu popsal a západnímu světu tak nabídl zážitek, při kterém se tají dech. Následující léta se nesla ve znamení nelegálních pokusů, za něž organizátoři i účastníci platili pokuty, popřípadě strávili nějakou dobu ve vězení. Například v roce 1979 to byli David Kirke a Chris Baker z Klubu nebezpečných sportů na oxfordské univerzitě. Zorganizovali skok ze 75 metrů vysokého mostu Clifton Suspension v Bristolu. Pokuta činila deset liber. Kirke a Baker se však vydali do USA, kde uspořádali seskoky z mostů Golden Gate v San Francisku a Royal Gorge v Coloradu. Položili tak základy bungee jumpingu v Americe. V roce 1987 se myšlenky ujal Novozélanďan A. J. Hackett. Jako první (a také poslední) uspořádal seskok z Eiffelovy věže v Paříži. Bezprostředně poté byl zatčen. Ještě v témže roce však na Novém Zélandě stihl založit jednu z prvních firem, jež se věnovala právě tomuto extrémnímu sportu. V USA to byli přibližně ve stejné době Peter a John Kecklemanovi. Americký a novozélandský systém bungee jumpingu se liší v zabezpečení. Prvně jmenovaný využívá techniku dvojího zabezpečení a delšího volného pádu. Lano se při plném zatížení protáhne jen o 80 procent délky, což jednoduše řečeno znamená, že můžete déle volně padat a lano vás pak rychleji zastaví. U extrémnějšího, novozélandského systému, se lano protáhne až pětkrát, takže volný pád je sice kratší, ale brzdění je daleko "měkčí" a pohodlnější. V tuzemsku se využívá kombinace obou způsobů. Nejznámější jsou skoky z mostu u Zvíkova nebo z jeřábů na Máchově jezeře. Je možné skákat s úvazem za nohy či za pas. Většinu lidí napadá otázka bezpečnosti. Ani historie bungee jumpingu se neobešla bez zranění, v nejhorším případě i smrti. V České republice se v roce 1995 zranil bavič Petr Novotný, o čtyři roky později skončily dva seskoky smrtí. Vždy se ale jednalo o chybu instruktora. Čistě statisticky, vzhledem k celkovému počtu seskoků, je pravděpodobnost nehody mizivá
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama